V dosavadních videích jsme extruder vždy ukazovali ve smontovaném stavu. Tentokrát ho rozebereme. Půjde o šnek, topné zóny a otázku, proč se granulátový extruder chová za provozu úplně jinak než filamentový – a kdy je který ten pravý.
Základ
Jako základ používáme extruder našeho dodavatele a partnera Princore, který jsme upravili pro naši oblast – technické keramiky. Většina těchto extruderů se dodává s mosazným základním tělesem. Naše varianta má kalený válec. K tomu přistupují kalené trysky od 0,8 mm; zčásti osazujeme i diamantové trysky od firmy Gühring. Plastový sleeve kolem je z naší vlastní konstrukce.
Vtok je srdcem celé věci
Šnek pohání krokový motor s převodem 5:1. Hliníkové těleso nad ním je zároveň přívodem materiálu: sem padají zrna a nejprve leží volně.
Rozhodující jsou drážky ve vstupní zóně. Otáčivým pohybem šneku se zrna roztáčejí a aktivně vtahují – bez těchto drážek by spolehlivé vtahování materiálu nefungovalo. Spolu se šnekem se navíc otáčí čepel, která uvolní větší zbytky, když se jednou něco vzpříčí.
Tlak vytváří hloubka kanálu
Když se na šnek podíváte, všimnete si, že se hloubka kanálu po jeho délce mění: vzadu hlubší, směrem k trysce mělčí. To není náhoda. Čím menší hloubka kanálu je, tím větší tlak vytvoříme. Na trysce měříme u našich extruderů zhruba 5 barů; u výrazně větších průmyslových extruderů jsme už byli až na 30 barech – to je ale jiný kalibr.
Jak silně se hloubka kanálu mění, se mezi výrobci značně liší. Nám jde přitom především o jedno: o čisté promíchání taveniny.
Horko dole, chlad nahoře
Vedení teploty je u granulátového extruderu samostatné téma. Dole sedí topné těleso – tam se granulát taví, stlačuje a protlačuje otvorem trysky. Nahoře, ve vstupní zóně, se přesně tohle stát nesmí: jakmile se tam zrna začnou natavovat, je vstup narušený.
Proto vstupní zónu aktivně chladíme a chladicími žebry ženeme studený vzduch. V naší variantě jsme kvůli tomu změnili geometrii: u původní konstrukce fouká teplý vzduch proti obsluze, která stojí před tiskárnou – u nás je odváděn stranou. Velký chladič dílu se zaobleným fan-ductem pod ním přebírá chlazení dílu.
Některé extrudery pracují s několika topnými zónami a jsou odpovídajícím způsobem delší. To přináší výrazně vyšší topný výkon – a tím i vyšší průtoky.
Proč každý materiál potřebuje vlastní parametry
Protože skutečně vytváříme taveninu, chová se každý materiál jinak. A každá tryska s jiným výstupním otvorem vytváří jiný protitlak. Tuto hodnotu člověk dosud nastavuje ze zkušenosti.
Přesně tady chceme začít: stroj má tento parametr v budoucnu zjistit sám. Že to věc nijak nezjednoduší, je nám jasné – více k tomu v našem příspěvku o strojovém učení v granulátovém tisku.
Toolhead board v hlavě
Na hlavě extruderu sedí naše deska. Svádí všechna vedení nejkratší cestou dohromady a poskytuje sériové rozhraní: do rozváděče jde jen jeden šestižilový kabel. Násypka nahoře je vyměnitelná – za nástavec pro hadici pneumatické dopravy.
Pro srovnání: filamentový extruder
U filamentového extruderu probíhá všechno v pevném stavu. Ozubený převod vytváří posuv a tlačí drát do hotendu, kde se teprve taví.
To je zpočátku jednodušší: posuv je vždy stejný, protože materiál je pevný a má konstantní průměr. Omezení ale existují ve dvou bodech – kolik se dá za sekundu natavit a jakou sílu extruder vyvine, aby materiál protlačil. Samo od sebe tam totiž nic neteče.
Kdy který?
Pro velmi jemné díly je vhodnější variantou filamentový extruder. Jde-li o vysoký výtlačný výkon a topný výkon, jste lépe obslouženi granulátovým extruderem – k tomu přistupuje gradientní tisk, směsi materiálů a příznivější cena materiálu.
Oba fungují dobře. Je to prostě otázka aplikace. Podrobné srovnání obou metod najdete v našem příspěvku o FFF a FGF.
Kapitoly ve videu
- 0:00 · Úvod – granulátový a filamentový extruder ve srovnání
- 0:23 · Sleeve a základ od Princore
- 1:08 · Motor, převod 5:1 a přívod materiálu
- 1:28 · Vtok: jak se zrna roztáčejí
- 1:57 · Kalená varianta a osazení tryskami
- 2:16 · Čepel proti vzpříčeným zrnům
- 2:52 · Chod šneku: promíchání a nárůst tlaku
- 3:43 · 5 až 30 barů na trysce
- 3:58 · Topná zóna, tavenina a chlazení vstupní zóny
- 4:25 · Více topných zón a protitlak podle materiálu
- 4:46 · Parametry napříště přes strojové učení
- 5:24 · Náš sleeve: násypka, hadice a toolhead board
- 6:05 · Vedení vzduchu: chlazení vstupní zóny a chladič dílu
- 7:08 · Filamentový extruder pro srovnání
- 8:10 · Kdy dává smysl filament a kdy granulát
- 8:34 · Použité komponenty a závěr