Technickou keramiku tisknout místo broušení

Porovnání nákladů na konkrétním dílu: co znamená tisknout z compoundů a proč největší páka neleží u materiálu, ale u strojního času.

11. srpna 20269 min čteníKeramika
Technickou keramiku tisknout místo broušení · Zhlédnout video na YouTube

Keramiku lze vyrábět už tisíce let. Proč by se tedy měla tisknout? Odpověď má málo společného s nadšením pro techniku a mnoho se strojohodinami. V tomto příspěvku projdeme na konkrétním dílu, co znamená tisknout z compoundů – a kde se peníze skutečně ušetří.

Metoda v jednom odstavci

Jako u každé FFF tiskárny stavíme po vrstvách: stroj objede linie stěn, vyplní je, položí přes ně další vrstvu. Rozdíl je v materiálu. Nepřivádíme filament, ale syrová zrna, která se v granulátovém extruderu roztaví a vytlačí.

Příklad výpočtu: pouzdro hodinek

Vezměte pouzdro hodinek z technické keramiky – díl s velkým množstvím prázdného prostoru uvnitř. Konvenčně k tomu potřebujete polotovar, například hranol 50 × 50 mm o tloušťce 15 mm. V oxidu hlinitém stojí tento polotovar sám o sobě kolem 40 eur.

Pak začne vlastní práce. Technická keramika je tvrdý, křehký materiál. Hranol upnete nebo nalepíte a každou kapsu, každé vybrání je nutné vybrousit – opatrně, s malým přísuvem, na stroji s nízkými vibracemi. Bruska s podporou ultrazvuku, například DMG Ultrasonic, stojí několik set tisíc eur, někdy i víc. K tomu drahé nástroje. A každá strojohodina se počítá.

V tisku vypadá výpočet jinak: zelený díl vyrobíme blízko konečnému tvaru, snad s půlmilimetrovým přídavkem. Materiál pak stojí spíš kolem 10 eur – a hlavně odpadá většina drahého strojního času. Samotná tiskárna se pohybuje v úplně jiném řádu než bruska.

Díl ve videu byl mimochodem vytištěn asi za tři minuty. Není to dokonalý díl – ale ukazuje, v jakém časovém rámci se pohybujeme.

Co u nás znamená „technická keramika“

Nejde o talíře a hrnky. Zpracováváme oxid hlinitý, oxid zirkoničitý a měkké ferity – tedy třeba jádra, která znáte z elektrotechniky na kabelech. Také oceli a nerezové oceli lze tisknout a slinovat podle téhož principu. Rozdíl je jen v chování při tisku a při slinování, ne v metodě.

Od zeleného dílu k plné keramice

Keramika se netiskne čistá, ale pojená v plastové matrici – kostra, která keramický prášek nese. Díky tomu se materiál dá tisknout skoro jako běžný plast. Poté následují dva kroky:

  • Odstranění pojiva: chemicky nebo tepelně se vosky a změkčovadla vyplaví, respektive vypálí.
  • Slinování: za řízeného tepelného působení se částice spojí do plné keramiky, která dosahuje 98 až 99 procent hustoty konvenčně lisovaného dílu.

Díl se přitom kontrolovaně smršťuje – odtud ten rozdíl velikosti mezi tištěným a slinutým dílem, který je ve videu dobře vidět.

Blízko konečnému tvaru znamená: závity, zkosení a kapsy už v tisku

Vše, co byste jinak museli odebrat, vzniká rovnou s dílem. Jádrovou díru pro závit tiskneme rovnou; vy už jen nařežete závit, místo abyste nejprve vybrušovali díru. U válcových dílů s velkou vnitřní kapsou je rozdíl ještě výraznější: konvenčně vybrušujete celou kapsu z kulatiny.

Podle požadavku stačí už i vytištěný stav – například pro slinovací podpory nebo pecní pomůcky.

Výhoda, kterou mnozí přehlédnou

Zelený díl je měkký. Dá se zlomit – ale dá se také obrábět. Když nepotřebujete ultrapřesnost, upnete zelený díl na běžnou frézku, dokončíte ho s přídavkem na smrštění a teprve pak slinujete. Jde to podstatně rychleji a je to podstatně levnější než pečlivé vybrušování hotové keramiky.

U velkých průměrů je to rozhodující páka: raději vytisknout polotovar a frézovat ho v zeleném stavu, než nakonec pracovat na hotové plné keramice.

Upřímně řečeno

Není to tak, že zmáčknete start a všechno hladce poběží. Za tím stojí dlouhý řetězec parametrů, který se musí dodržet, aby na konci vyšel použitelný díl. Přesně tam nastupujeme my: kdo nechá odborníka měsíce hledat parametry, nakonec nic neušetří – odborný personál je nejdražší položka v provozu.

Proto pracujeme se stálými materiálovými partnery, známe chování materiálů a dodáváme zařízení nastavené na váš materiál. V ideálním případě opravdu jen zmáčknete start. A stroj? Není ošklivý, ale ani nádherný – je účelný. Stabilní, spolehlivý, postavený pro výrobu.

Kapitoly ve videu

  • 0:00 · Intro – tisk z compoundů
  • 0:33 · Takto funguje granulátový tisk (vrstvu po vrstvě)
  • 1:21 · Proč tisknout keramiku? Výhoda na příkladu pouzdra
  • 2:05 · Klasická výroba: broušení a drahé stroje
  • 3:41 · Alternativa 3D tisku: zelený díl blízký konečnému tvaru
  • 4:30 · Co znamená „technická keramika“? (Al₂O₃, oxid zirkoničitý, měkké ferity)
  • 5:19 · Compound vysvětlen: keramika v plastové matrici
  • 5:53 · Odstranění pojiva a slinování – k 98–99% plné keramice
  • 6:54 · Aplikace: závity, pecní technika, kosmonautika
  • 7:57 · Tempo: tento díl vytištěn za zhruba 3 minuty
  • 8:38 · Také nerez a ocel – jeden princip
  • 9:24 · Tiskárnu nastavíme my + partner na slinování
  • 10:37 · Levné dokončení zeleného dílu (frézování před slinováním)
  • 12:03 · Závěr a rozloučení